Corn Flakes na Po škole
5. - 6. června 2015
Des, Síba, Pepa, Dejw a Klaun (na telefonu)
3. místo.
O Po škole jsme slyšeli mnoho dobrého a když letos nebyla Bedna, rozhodli jsme se to zkusit. Jenže JiříK jakožto čerstvý otec nemohl slíbit účast, Didi nemohla slíbit, že bude zdravá a Zdenálovi s Pavlíkem se na pražské hry už moc jezdit nechce (s Matrixí výjimkou). A jako na potvoru se ten víkend konala nějaká zásadní deskoherní akce v Německu, kam měli namířeno snad všichni naši spřátelení Pražáci. Dohodl jsem se tedy s Klaunem a sháněl dál. Pak se ozval Síba a Pepa Gregor z Pralinek, čímž naše ambice značně vzrostly.
Legrace začla už při luštění místa startu. Klaun ho měl hned, ale škodolibě nás nechal tápat. Síbu napadl Florenc (Karl Inc. = Karlín C), mě nejdřív menzy UK a pak Hladová zeď (je u ní hřbitov a kostel Sv. Vavřince = St. Laurent, který taky dělá boty pro Sex ve městě ;)). Ale nakonec jsme se shodli na Zbraslavi a začali se těšit.
Klaun bohužel před hrou lehl s virózou, ale den předem se mi podařilo sehnat Davida Krumla, takže naše ambice zůstaly vysoké. Zpoždění vlaku do Prahy bylo využito k pivu s Patchesem, kluci z Pralinek od půl čtvrté popíjeli na Zbraslavském náměstí, takže jsme se potkali ve výborné náladě.
Start a šifra 20
Na startu jsme za originální životopis dostali rovnou dva pokutové bločky, takže nám šla aktivita od ruky. Síba dělal značku a scrabblil, ostatní jsme dělali kraviny a pokutovali. Odcházíme jako jedni z prvních, při čekání na bus zkouším bazmeku zpívat komorní a, které je sice indentifikováno jako d, ale smysl zařízení je odhalen. Proto nám na stanovišti 20 nejvíc času zabere hledání dostatečně odlehlého místa pro použití flétny, abychom ostatním třem přítomným týmům nenapověděli. Při odchodu si kladu otázku, jak budou problém s indiskrétností řešit týmy, které sem dorazí v davu.
První část hry - jdeme do trháku
Už jsem zažil hry, kdy jsem se nestíhal na stanovištích najíst. Toto bylo poprvé, co jsem se nestíhal ani napít. První drobné zdržení přišlo až na barevné šifře 15. Děkuji tímto své přítelkyni, neb díky ní vím o existenci barev starorůžová a petrolejová, takže princip jsme měli hned. Horší to bylo s přiřazením a hlavně rozeznáním, takže jsme se (přes mé protesty) přesunuli do hospody. Tam bylo sice taky světlo na houby, ale aspoň tam byl stůl a pivo. Navíc jsme mohli deprimovat čerstvě dorazivší Přizdisráče svým zdánlivým rychlým odchodem ;).
Na další šifře nás trochu mate přehození prvního a druhého slidu a spoustu vaty, která ale nemusí být vatou. V průběhu prezentace přicházejí další týmy, takže není čas na nějaké složitosti, po vyluštění Sokratovy Síba vyráží, my dolušťujeme Platónovu a jdeme za ním.
Na třináctce prohlásím, že jediný lichoběžníkový strunný nástroj je cimbál, takže okamžitě vyrážíme dál. Že je to jen polovina řešení nás nenapadne, protože v kombinaci s upřesnítkem nám to přijde docela jasné.
Další šifry doslova proletíme, včetně desítky, která spoustu týmů zabrzdila. ODEVAR si totiž nedokážeme přeložit jako Oděvář a jediné, co nás napadá, je ubrat tomu písmenko. A tak odebíráme a odebíráme, až Dejw, který si vše pečlivě zapisuje do tabulky, hlásí tajenku. Je pět hodin po startu hry, my už jsme za polovinou a docela si to užíváme. Dokonce máme i tři šifřičky, to tak pro jistotu.
Zásek na UV lampě
Tady nám poprvé citelně chyběl Klaun nebo kdokoliv technicky zdatný. U vysokého D jsme se hádali, jestli je to bílá nebo divnomodrá, hledali jsme kótu odpovídající vlnové délce té divnomodré a obecně jsme se plácali od ničeho k ničemu. Když jsme si chtěli pomoct šifřičkami, zjistili jsme, že nemáme zadání pětky. Vysvětlili jsme si to tím, že bylo asi v té prezentaci a hodili jsme šifřičky za hlavu, že už nám tedy letos nepomůžou. Síba se nakonec vydal do centra pro nápovědu a my se přesunuli proti trudomyslnosti na smyčku Levského. Volám si s Klaunem, který chudák kvůli nám ve dvě ráno nespí, a ten mi konečně říká, ať se na to podíváme přes digitál. Zároveň volá Síba nápovědu, která to potvrzuje. Plácáme se do čela a vyrážíme na Slepou s vědomím promarněného vedení. Klaun mi ještě píše, že ta druhá dioda je nejspíš UV, tak ať si jí občas na něco posvítíme. Dobrá myšlenka, ale nějak zapadla ;)
Navigace se v Síbově nepřítomnosti ujímá Dejw a vede nás tak dobře, že na přesunu předbíháme Nejnekvazidiagonálnější tým, a to o dobrou půl hodinu. Šifru 8 bruteforcujeme i bez rejstříku a opět kompletní vyrážíme stíhat vedoucí Přizdisráče.
Zásek na trojúhelníčcích
Na sedmičce Přizdisráči už nejsou, takže to musí být průchodovka. Není. Přichází menší krizička, předeženou nás tu Hrošíci i Nenjnekvaziatakdále. Pro nápovědu na hlavas vyjíždím prvním raním busem já, aspoň si můžu dát kotel kafe a snídani. Kluci to po nápovědě dávají a o pár minut později volají, ať sebou hodím, že potřebují flétnu. Na Kačerově při čekání na bus zkouším k pobavení kolemjdoucích pískat flétnou do mobilu, ale bazmek na to moc nereaguje. Kvůli špatné logistice tedy ztrácíme cenné desetiminuty, naštěstí to nakonec bylo jedno.
Než dojedu na Sulickou, Síba se z nudy pokouší zadat startovací frekvenci pískáním na rty a skoro se mu to podaří. Nicméně po odhalení principu šifry je rád, že na to máme hardware. První krok je zřejmý, při hledání principu druhého kroku nám to tam skočí náhodou samo, morseovka je ok, v posunech nás trochu mate K vs. X, ale nakonec to nějak trefíme. Pak omylem zjistíme funkci hlubokého c a můžeme začít znovu ;) Naštěstí nás to zas tolik nezdrží a ještě se svezeme autobusem.
Finiš
Útok ze zadních pozic má tu výhodu, že dokážeme předem odhadnout obtížnost zbytku hry. Na pětce prostě nakrmíme bazmek notami, aniž bychom zkoumali co a proč se tam děje, na to není čas. Čtyřku proletíme a na zásekové trojce hned po vyzvednutí vysíláme Pepu na Roztylské náměstí. Málem sebou odveze bazmek, ale naštěstí si to uvědomí a stihne nám ho vrátit. Trojka vzdoruje, padne hodně nápadů, na které padne hodně Síbových pauzáků, aby nakonec padly jako zcela mimo. Nápověda pomáhá, konstruujeme dvě varianty štětce, ale pořád z toho neleze nic hezkého. Volám Klaunovi a ten (aniž by viděl jediný pomalovaný pauzák) přichází na správný princip. Dvojka je nedaleko, Přizdisráči v cíli, ale stále můžeme a chceme zabojovat o bednu.
Z dvojky křičí morseovka na sto metrů. Dejw udělá frekvenčku, já navrhnu sezávorkování a Síba začne konstruovat strom. Mezitím odcházejí Hrošíci i Nejnekvazi. My vymýšlíme čím dál složitější postupy, naštěstí Dejw zachová chladnou hlavu, prostě tam napíše abecedu a vyřeší to. Vyrážíme do kostela a utěšujeme se, že bramborová medaile taky dobrá, aspoň bude zemiak a ne halucinace z podvýživy.
Cíl
V cíli mě překvapí krásný kostel, který vypadá jako vodácká klubovna. A všechny nás překvapí, že Nejnekvazi zase někde zabloudili a ještě tu nejsou. Vrháme se na oltář, pískáme do bazmeku sekvence z barevných dřevěných hraček, ale nic to nedělá. Vracíme se do lavic a metodou pokus/omyl konstruujeme většinu písničky. Po přidání délek odhaluji melodii ze Sedmi statečných, orgové nám k tomu blahopřejí, ale to je tak všechno. Kluci se jdou zas podívat na oltář, zatímco já umíněně zkouším dohrát s bazmekem celou melodii. Bazmek vybuchuje do oblaku konfet, fanfáry hrají, Corn Flakes dokončují na třetím místě, můžeme jít na pivo :)
Závěrem
Děkuji klukům z týmu za výborný zážitek. Škoda, že Klaun nemohl být s námi, protože s ním bychom Přizdisráčům ještě hodně zatopili. Každopádně jim a Hrošíkům gratuluji k vítězství. A především děkuji orgům za skvěle připravenou hru s fungujícím bazmekem, krásnou trasou a vyladěnou obtížností. Původně jsem bral Po škole jako takovou náplast za Bednu, ale o to příjemněji jsem byl překvapen její kvalitou. Milí orgové, nepodceňujte se a příště si klidně řekněte o pětikilo. Za perfektně připravenou celonoční hru z technickou vychytávkou je to zcela normální cena. :)
Za Corn Flakes sepsal Des
