čtvrtek 30. června 2011

Krutá premiéra

Krutá premiéra aneb ještě jedno kafe bych si dal

Krůta se pravidelně rok co rok kryje s posledními přípravami Rozjezdu, takže - alespoň pro mě - byla dosud zapovězená. Jenže když jsem si v letos zimě prohlédl loňské kruté šifry, rozhodl jsem se, že letos už na startu chybět nebudu; nejen, že byly čisté, ale spousta z nich byla velmi originálních. Asi měsíc před hrou jsme se dohodli, že půjdeme jako Corn Flakes ve složení Deedee, Des a já. Abychom to neměli tak jednoduché, naplánovali jsme teambuilding až na pátek před hrou, takže jsme v sobotu ráno startovali s handicapem Des 8+4, Deedee ?+? a já 4+2.


Před startem

Ráno se s Desem scházíme netradičně včas a uličkami Blackfieldu míříme na start. Deedee už dopředu avizovala, že se k nám přidá až po desáté. Na startu je rušno, zdravíme spřátelenou konkurenci, orgy i Pazu s Lenkou; to je tak, když startujete kamarádům přímo pod okny :-) Nezbytné úplatky, focení, nalezení vhodného místa k luštění, chvíle napětí, gong.

První šifra: Rozčtvrcení orgové

Obálku otvíráme tak zuřivě, že to odnáší logo krůty. Holt jsme dneska krutí hráči. Jé, rozčtvrcení lidi. Ne, rozčtvrcení orgové. Následuje několikaminutové zavrhování všech možných principů, přerušené pohledem na odcházející Alberty. Chvíli na to přicházím s pozorováním čtyřpísmenných jmen, Des dodá nápad a vyrážíme směr Lužánky, Pralinkám v patách. Vynikající šifra.

Druhá šifra: Orienťácká mapa

Obavy z brodění na ostrůvek jsou naštěstí rychle zažehnány, zato při pohledu na orienťáckou mapu mě jímá zděšení z obíhání parku ve dvou. Jenže tahle mapa není zmenšeným modelem žádné současné brněnské reality. Tak co tedy? Motto mluví o trati, jenže o trati běhu nebo o trati pozemkové? Všímáme si spousty náznaků na Braillovo písmo, morseovku, semafor, a počítáme čárky. Dostáváme samá pěkná písmenka, ale nic z nich, ať už je čteme jakkoliv. Po půl hodině přichází Deedee se spoustou proviantu a dobré nálady, takže čas do nápovědy trávíme především doplňováním energie. Největší úspěch sklidila jednoznačně krůtí šunka. Máme to řešit šablonovitě?? Des se chytá a já jen nevěřícně kroutím a poté uznale kývám hlavou. První šifra byla vynikající, tahle je z kategorie kultovních. Vzhůru za kulturou.

Třetí šifra: DNA

Pravidla hlavolamu na dvoře Městského divadla chápeme rychle, doluštění chvíli trvá. Kozí 5 a spousta divné DNA, tak tedy jdeme. Na zdejším domě je DNA ještě divnější, opíšeme ji a jdeme pro změnu do nedaleké kavárny vystřídat NaPALM. Již delší dobu pozoruji, že když už si zcela výjimečně dám kávu nebo kávě podobný nápoj, úspěšnost mého luštění prudce klesá. Rozšiřuji tedy testovací vzorek a dávám si frappé, abych zjistil, kde je pravda. Ještě, než ho donesou, čteme mezitajenku, kterou jsme doteď ignorovali, a k poslednímu kroku nás dokopává příchozí nápověda. Taky moc pěkný, i přes tu pracnost.

Čtvrtá šifra: Telegram

Při přesunu doháníme Pralinky, ale NaPALM ani Alberty poblíž záchodků nevidíme. Vzhůru na telegram. Vzdálenosti mezi šedými čtverečky navádí na morseovku. Oddělovač délky tři. A to víte, že v morseovce se někdy čárka kóduje jako tři tečky? A motto nám říká, abychom četli ticho, takže to asi invertujeme a přečteme. To máme během deseti minut, jenže kouzlo frappé začalo působit, takže následující hodinu a půl trávíme v zaslepenosti. Deedee s Desem alespoň rozehrávají Krutou hru. Když jsem ze sebe konečně kouzlo frappé na zdejších záchodcích sňal, dolušťujeme šifru během pár minut a odcházíme minutu před deadem. I přes to, že jsme se naprosto zbytečně propadli někam do pelotonu, máme dobrou náladu a tour po záchodcích se nám začíná líbit. Šifra průměrná, zato lehká.

Pátá šifra: To město

Kancl je ještě tu? Fajn. Jak se nám to město mění. Že by staré názvy ulic? Ne, to po nás nemůžou chtít. Ale město je přece jeden ze vzorů středního rodu. Pásy nahoře jsou složeny ze sedmi čar, takže sedm pádů. Dokonce i jednotné a množné číslo z obrázků jednoznačně určíme. A konečně tečky a křížek navádí na změnu stavu mezi pády v daném sloupci. Mění se koncovky, takže si budeme všímat změny písmen v koncovkách mezi jednotlivými pády. To bude něco pro Deedee! Zábava na dobrou hodinu. Vysvobozuje nás až rapper Mejstřík, ale i tak dolušťování trvá bolestně dlouho. Šifra se mi moc nelíbila, rychle odsud pryč. A jejda, dohání nás už i Hrošíci.

Šestá šifra: Čtyři bludiště na kusé koleji

Špitálku známe dobře z tanečních, ovšem na čtyři bludiště koukáme dost vyjeveně. Porovnáváme, počítáme, vyvíjíme, všímáme si podezřelého množství krátkých úseků chodeb, dvou odříznutých částí i zubů, ale žádný nosný nápad. Největším tajemstvím je pro nás motto, jehož význam nám zcela uniká. Opět nás vysvobozuje až nápověda. Škoda, zednická lžíce padla, ale se zazdíváním nevěrnic jsme si to nespojili. Nápad pěkný, jen to chtělo výraznější hint a jiný rozměr bludiště než má logo Krůty (i když tuhle cestu jsme rychle opustili). Proč byly bludiště čtyři, a ne jedno, nám zůstalo utajeno.

Sedmá šifra: Švédská křížovka

Tak teď už se ale konečně rozjedeme! Švédská křížovka pro gramotné. Sedáme naproti kanclu a chceme to vyřešit rychle. Romeo, Jones, power, km, Olomouc, nůž a asi Hlinsko. Jenže jak vyplnit ty zbývající? Všímáme si, že na sebe často ukazují, bohužel ignorujeme, že ty vyplněné mají vždy jednoho přímo navazujícího souseda. Že by se to nějak kroutilo? Začíná pršet, ale chvíli mi trvá, než přesvědčím ostatní k přesunu do sucha; pod mostem fouká, takže pod kaštan. 22 sloupců, 13 řádků, 24 písmen tajenky, 22 šipek, 4 předvyplněná písmena. Ano, dá se s tím hrát dlouho, ale žádný nápad není řešeníschopný. Přichází nápověda. Abeceda? Vyplňovat abecedu jsme už zkoušeli všelijak, ale dobře, zkusíme to ještě jinak... Řecká abeceda? Ne, je tam ta předvyplněná diakritika. Chvíli to trvá, než mi hlavou bleske Alfa Romeo, Des kontruje Sigmou Olomouc a … co dál? Dáme ještě Zetu, Betu a Gamu, ale pak už musí Deedee zavolat Teeveemu. Šifru hodnotím jako nejzhulenější ve hře, bohužel ne úplně v tom pozitivním slova smyslu. Beru princip Alfa+Romeo a Sigma+Olomouc, ale rozhodně bych to nemíchal tímhle způsobem s Psí+k a Pí+ď.

Osmá šifra: Veni, vidi, vici

Veni, vidi, vici. Konečně něco bez nápovědy.

Devátá šifra: Souhvězdí

Se souhvězdími míříme pod stříšku a do konce hry zbývá hodina dvacet. Doplňujeme písmena, vypisujeme dvojice, díky kapitálkám chápeme pravé písmeno jako první, ale žel bohu si je zapisujeme obě velká. Padá myšlenka, zda ty dvojice nejsou nějaké kódy států, tuším, že snad i ty chemické prvky zazněly, ale myšlenka zapadla. Zbytek času trávíme vymýšlením, jak popsat malé černé tečky, a pak je přečíst s využitím šrafovaných teleportů. Někdy mezitím kolem nás prosvištěla spojka Roflcopteru a chvíli na to dorazil kancl. Hodina opět uběhla jako voda, nápověda nás okamžitě nakopla, ale doluštění ještě chvíli trvalo. Takovou chvíli, že nás Deedee nakonec přesvědčila, abychom se přesunuli raději do Pegasu. A tak jsme šli.

Závěrem

Krutá premiéra se nám celkově vzato líbila a příští rok si ji rozhodně nechci nechat ujít. Shrnutí mých dojmů: Z první šifry jsem odcházel nadšený, ovšem mapa tu první ještě převýšila. DNA byla opět výborná, jen trochu zdlouhavá, zato telegraf byl spíš průměrný a jednoduchý. Měnící se město mi vůbec nesedlo. Bludiště krásný nápad, ale chyběl důraznější hint. Švédská byla úplně mimo. VVV příjemná průchodovka a souhvězdí pěkná tečka na náš závěr. Celkově mám pocit, že originalita krutých nápadů se rovnala loňsku (díky orgům za to!), ale luštitelnost za daných podmínek (1h nápověda, 2h dead) klesla. Přimlouval bych se za to ji příště zvednout :-)

Za Corn Flakes sepsal
--JiříK

P.S.

Příště teda to kafe vynechám, ať zase něco dojdem.